Historie vynálezu

Proces remetalizace byl zjištěn, stejně jako všechno ostatní geniální, náhodně. Bylo zaznamenáno, že kompresory chladících zařízení sloužily výrazně déle než ostatní a vysoce překročily svou životnost. Bylo zjištěno, že při čerpání freonu přes měděné trubky se z těchto součástí odštěpovaly částice mědi, které se společně s prouděním tohoto plynu dostávaly k pístům zařízení.

Tyto částice se usazovaly na povrchu a vytvářely tak ochranný film. Jakmile se vrstva částic opotřebovala třením, proces remetalizace začal znovu. V tomto případě sloužil freon pro částice mědi stejně jako motorový olej, přenášející aktivní částice do celého motoru.

V zážehových motorech se danou vlastnost povedlo aplikovat až v roce 1979, tehdy se podařilo získat ultradisperzní prášky kovu, ideální rozměry částice - méně než 1 mikron. Částice musí být pevná a nesmí přecházet v usazeninu. Remetalizanty během posledních 15-ti let velmi osvědčily na celosvětovém trhu. U více než dvaceti miliónů automobilů se podařilo zvýšit kompresi v pístech a odložit tak na dlouho generální opravu motoru.

V současné době se usiluje o zlepšení remetalizačních a antifrikčních vlastností, specialisté z VMPAUTO se zaměřili na pórovitý nebo kanálkovitý chrom, schopný udržovat olej jako houba. Této vlastnosti bylo využito jako základu pro vývoj remetalizantů s pórovitou strukturou povrchu REMOIL.

Měření kritické zátěži na koulích vyrobených z oceli ŠCH15 na vrtací soupravě se čtyřmi koulemi.